Automatizace všude kolem nás

Nepozastavujeme se nad tím, že řada činností, které dříve vykonávali lidé, je dnes doménou strojů. To se zdaleka netýká jen průmyslu a výroby, kde precizně seřízení roboti nejen urychlují výrobní proces a umožňují dosahovat standard kvality, které by s využitím samotné lidské práce zůstávaly nedosažitelné. Kancelářská práce a prakticky jakákoliv práce „hlavou“ se minimálně v některých momentech neobejde bez počítače nebo chytrého telefonu, které de facto můžeme považovat za rozšíření sebe sama, vlastní paměti, databáze znalostí, výpočetních schopností a možností komunikace, které daleko přesahují omezené možnosti samotného lidského těla. Těžko si dokážeme představit domácnost bez vybavení, jako je pračka, lednička či vysavač. Naše práce je díky technologiím nepochybně snadnější, rychlejší, pohodlnější i kvalitnější. Zvykli jsme si na to zvlášť, pokud jde o práci fyzickou. Jsme ušetřeni řady obtížných i nebezpečných prací v průmyslu, nemusíme trávit dlouhé hodiny ručním praním prádla, nemusíme se trápit psaním dopisů v ruce… Stejně tak nás už ani nenapadne trávit čas složitými matematickými výpočty, když nám mnohem lépe poslouží kalkulačka či tabulkový procesor a statistický software. Stroje, přístroje, automaty a roboti nám umožňují posouvat hranice možného. Máme za sebou několik technologických revolucí. Jsme součástí stále se zrychlujícího vývoje. Je čím dál obtížnější předvídat vzdálenější budoucnost, musíme si zvykat narůstající nejistotu. Přesto je otázka, jak se rozšíření automatizace a robotiky do dalších sfér promítne na (globálním) pracovním trhu, čím dál ožehavější. Měli bychom se znepokojovat? Proč vlastně?

Není robot jako robot

Současná éra charakterizovaná rozvojem umělé inteligence (AI), strojového (hlubokého) učení (machine learning / deep learning), využíváním neuronových sítí a (samo)učícími se algoritmy s sebou přináší nové možnosti využití i v oblastech, kterým dosud dominovali lidé. Automatizace a robotizace pozvolna proniká i do kanceláří a administrativy (např. virtuální agenti, software imitující lidskou práci) nebo do komunikace se zákazníky (kdo by neznal např. chatboty). Pomocníci ve formě „hloupých“ programů dobře ovládajících pouze úzce vymezenou činnost s předem definovaným postupem, jsou již nyní postupně nahrazovány „chytřejšími“ nástupci, kteří si dokáží na základě předchozích zkušeností obstojně poradit i v nové situaci, podobně jako inteligentní člověk. Na rozdíl od člověka jsou navíc tito „virtuální roboti“ neúnavní, k dispozici prakticky 24/7, vždy 100% ponoření do dané činnosti, nenechají se rozptylovat okolním dění, výrazně lépe zvládají „multi-tasking“, nehledají výmluvy „proč to nejde“ a nedopouštějí se nesystematických chyb. Asi už tušíte, že tentokrát může technologická revoluce znamenat „ohrožení“ i pro lidi pracující hlavou.

Dumky, žalky, a co já?

Vyskytují se hrozivé předpovědi o tom, jak roboti převezmou nadvládu nad pracovními místy, která dnes patří „obyčejným lidem“. Podle některých prognóz jsou tentokrát kromě „modrých límečků“ ohroženy ztrátou práce (nebo znehodnocením své profese) i ty „bílé“. Pro značnou část lidí nebude reálná změna kariéry, nenajdou ve společnosti adekvátní uplatnění, přijdou o zdroje potřebné ke spotřebě zboží a služeb, začnou se propadat na „ekonomické dno“, vzroste kriminalita a tak dále… Zdá se vám to jako sci-fi? Žijete v domnění, že automatizace se dotýká veskrze manuálně pracujících a že jsou ohroženi jen lidé „s nižší kvalifikací“? Pak vězte, že roboti už se na vaše teplé místečko v kanclu třesou! Jak moc? To vám napoví kalkulátor BBC, kde se dozvíte, s jakou pravděpodobností bude konkrétní pracovní pozice v nejbližších letech nahrazena:

Pro ilustraci uvádíme přehled vybraných profesí podle toho, s jakou pravděpodobností budou v horizontu dvaceti let nahrazeny automatizací nebo robotizací.

Vysoká pravděpodobnost nahrazení profese roboty:

99 % – telefonní operátoři

97 % – bankovní a poštovní úředníci

95 % – účetní

91 % – pracovníci zákaznických služeb

90 % – HR admin

90 % – číšníci, servírky

Spíše vyšší pravděpodobnost nahrazení profese roboty:

68 % – řidiči vlaků a tramvají

61 % – řidiči autobusů

64 % – nákupčí

52 % – knihovníci

Spíše nižší pravděpodobnost nahrazení profese roboty:

38 % – sportovní trenéři

33 % – marketingoví specialisté

32 % – HR manažeři / ředitelé

28 % – supervizoři v obchodu

22 % – policisté

Nízká pravděpodobnost nahrazení profese roboty:

8 % – programátoři a SW inženýři

2 % – praktičtí lékaři

1 % – profesionálové ve vzdělávání

1 % – psychologové

Co na to říkáte? Můžeme se dovtípit, že v první řadě roboti převezmou stereotypní a rutinní činnosti s opakujícími se procesy. To se týká zvlášť administrativy a jednoduché práce s daty – jednoduché z pohledu virtuálního robota, který si v mžiku osvojí dovednosti, které člověku mohou trvat celá léta, navíc dokáže nesrovnatelně rychleji vyhledávat, srovnávat a vyhodnocovat informace. Návratnost investic do tréninku takového virtuálního robota nahrazujícího lidskou administrativní pracovní sílu v bankovnictví či pojišťovnictví se odhaduje na cca 1-1,5 roku. Také při řešení rutinních situací se zákazníkem, ať už online, po telefonu či „osobně“, to vypadá, že se firmy čím dál častěji budou spoléhat na systémy a „boty“ než na živé lidi.

Až mi robot přebere práci, co budu dělat?

Vzniknou nové možnosti pracovního uplatnění, které si dnes nejsme schopni ani představit. Stačí se ohlédnout do minulosti – zamysleme se nad tím, kolik povolání vzniklo jen v průběhu posledních několika desítek let. Když se naši rodiče coby náctiletí rozhodovali o svém profesním směřování, neměli před sebou varianty jako online marketingový specialista, vývojář mobilních aplikací nebo youtuber. Zapojením robotů se uvolní prostor pro to, aby lidé nemuseli vykonávat práci rutinní a rutinní a mohli se více věnovat práci s přidanou hodnotou, být tvořivější a naplno využívat své typické „lidské kvality“. Pojem „kancelářská krysa“ tak může nabrat zcela nečekaných rozměrů, a to v pozitivním slova smyslu. Není to sci-fi, je to realita. A my věříme ve šťastný konec!