Nemoci a úrazy si nikdy nevybírají. Zatímco v dětství jsme si užívali, že nemusíme vstávat do školy, v dospělosti jsme nervózní z toho, zda kvůli neschopnosti jít do práce vyjdeme další měsíc s výplatou. Pojďme si proto představit, na co vše mají zaměstnanci a OSVČ, kteří si platí nemocenské pojištění, nárok během pracovní neschopnosti.
Nemocenské a náhrada mzdy
Nemocenské znamená příspěvek, který je vám vyplácen ve chvíli, kdy jste z důvodu onemocnění přišli o příjem ze zaměstnání nebo nezávislé činnosti. Během pracovní neschopnosti pobíráte prvních 14 dní náhradu mzdy od svého zaměstnavatele a poté nemocenské dávky od státu, který je poskytuje po celý zbytek pracovní neschopnosti, maximálně však 380 dní.
Nárok na nemocenskou
Nárok na vyplácení nemocenské mají všichni, kteří se účastní na platbě nemocenského pojištění. Pokud jste zaměstnanec, pojištění, jako součást zdravotního pojištění, za vás každý měsíc odvádí zaměstnavatel dle Zákoníku práce. Pokud jste OSVČ, musíte se podílet na platbě nemocenského pojištění a po 14 dnech máte též nárok na dávky od státu.
Lidé pracující na dohody (DPP, DPČ), jsou nezaměstnaní nebo si jako OSVČ neplatí nemocenské pojištění, pak na nemocenské dávky nemají nárok.
Vyplácení nemocenské není u každého termínově stejný. Dávky se vyplácí zpětně, vždy nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy byly OSSZ doručeny všechny potřebné doklady. Nemocenská může být doručena jak na účet, tak v podobě hotovostní výplaty.
Neschopenka
Pracovní neschopnost, nebo-li neschopenka, je stav, který je vám lékařem uznán jako doba, kdy nemůžete vykonávat svoji práci a chodit do zaměstnání. Ve chvíli, kdy nastoupíte na neschopenku, jste povinni řídit se pokyny svého ošetřujícího lékaře, a především se zdržovat na adrese, kterou máte v neschopence uvedenou. Může vás totiž navštívit kontrola. Mějte proto vždy pečlivě označené vaše jméno i na zvonku, aby vás bylo snadné zastihnout. Vyhnete se tak případným problémům, odebrání nemocenského příspěvku a mnohdy i finanční pokutě.
Pokud vám to zdravotní stav dovoluje, lékař povoluje denní vycházky, a to v maximálním rozsahu 6 hodin denně. Konkrétní čas vždy určuje právě lékař.
Nemocenská ve zkušební době
Pokud onemocníte ve zkušební době, prvních 14 dnů pro vás platí ochrana proti výpovědi a o tyto dny se vám zkušební doba prodlouží. Po 15. kalendářním dni už vám zaměstnavatel může předat vyrozumění o zrušení pracovního poměru.
Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu, a to ke dni nástupu na neschopenku. Platí stejná pravidla jako pro běžné zaměstnance - v prvních 14 dnech platí náhradu mzdy zaměstnavatel, poté přebírá placení nemocenské stát.
Nemocenská pro OSVČ
Pokud jste osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) a platíte si nemocenské pojištění alespoň tři měsíce, nárok na nemocenské vám vzniká 15. den nemoci. Sazba pojistného na nemocenské pojištění činí pro OSVČ 2,10 % a vypočítává se z takzvaného měsíčního základu. Ten v roce 2023 činí minimálně 8 000 Kč a měsíční pojistné ve výši 2,1 %, nejméně však 168 Kč. Následně máte nárok na nemocenské ve výši:
- 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
- 66 % denního vyměřovacího základu od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
- 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
Výpočet náhrady mzdy v roce 2023
Částka, kterou vám zaměstnavatel přispívá během prvních 14 dnů vaší pracovní neschopnosti, se odvíjí od vašich příjmů. Nejprve je potřeba zjistit hodinový výdělek z předchozího čtvrtletí. Ten se vypočítá tak, že vydělíte celkovou hrubou mzdu počtem odpracovaných hodin. Získanou hodinovou sazbu je pak potřeba zredukovat zákonem danými redukčními hranicemi:
- 1.redukční hranice – do 235,38 Kč (počítá se z 90 %)
- 2.redukční hranice – do 352,98 Kč (počítá se z 60 %)
- 3.redukční hranice – do 705,78 Kč (počítá se z 30 %) – k průměrnému hodinovému výdělku, který překročí tuto hranici se už nepřihlíží
Hodinová náhrada mzdy pak představuje 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku.
Výpočet nemocenské v roce 2023
Výše nemocenské se v případě zaměstnanců odvíjí od denního vyměřovacího základu, tedy od průměrného hrubého denního příjmu, který jste pobírali po určité období (běžně jde o 12 měsíců před měsícem, ve kterém k rozhodující události došlo). Vyměřovací základy se následně sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů a výsledkem bude částka, která tvoří denní vyměřovací základ. Ten se následně zredukuje pomocí tří zákonem daných redukčních hranic:
- 1.redukční hranice – do 1345 Kč (počítá se 90 %)
- 2.redukční hranice – do 2017 Kč (počítá se 60 %)
- 3.redukční hranice – do 4033 Kč (počítá se 30 %) - k dennímu vyměřovacímu základu nad tuto částku se už nepřihlíží
Stejně jako u OSVČ, výše nemocenské za jeden kalendářní den se pak odvíjí ještě od doby, po kterou pracovní neschopnost trvá:
- 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
- 66 % denního vyměřovacího základu od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
- 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
Kalkulace nemocenské vás ale nemusí děsit. Stačí, když v kalkulačce vyplníte počet hodin pracovní neschopnosti během prvních 14 dní, průměrný hodinový výdělek, počet dnů pracovní neschopnosti od 15. dne a vaši průměrnou hrubou měsíční mzdu v korunách. Výše denní dávky nemocenské se však může až o 50 % snížit v případě, kdy si jako pojištěnec dočasnou pracovní neschopnost přivodíte účastí ve rvačce, následkem opilosti nebo požití omamných prostředků nebo při páchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.