Zajímá vás, jak probíhá výběrové řízení ve společnosti Repsilon Group? Plánujete se ucházet o místo nebo už máte domluvený pohovor? V obou případech je tu pro vás Mystery Hiring, díky kterému zjistíte informace z náborového procesu přímo od hodnotitelů, kteří jím právě prošli. V dnešní reportáži zjistíte, jak proběhlo výběrové řízení u brněnského startupu Respilon, který vyrábí produkty z nanovláken.
Jak se přihlásit: využijte kariérních portálů
Na základě zveřejněného pracovního inzerátu jsem odeslala svoji žádost s životopisem.
Před pohovorem: opakování je matka moudrosti
Dva dny po odeslání životopisu jsem obdržela email od HR business partnera s dotazem na znalosti a zkušenosti s angličtinou v práci. Ten den jsem ještě odpověděla. Druhý den mi zavolala s tím samým dotazem a doptala se na představu mzdy, aktuální zkušenosti a důvod ukončení v posledním zaměstnání. Domluvily jsme se na osobní pohovor 3 dny na to. Poté mi hned odeslala e-mail se všemi informacemi o místě pohovoru.
Na pohovoru: úkol na rozehřátí
Osobní pohovor se uskutečnil v místě firmy a trval 1,5 hodiny.
Po příchodu mě hned u dveří přivítala HRistka, se kterou jsem byla v kontaktu po e-mailu i telefonu. Zavedla mě do kanceláře a informovala, že se k nám za 15 minut připojí také marketingový manažer, ale do té doby má pro mě úkol – přeložit do angličtiny dva facebookové posty. Mohla jsem si vybrat, zda budu pracovat na stolním počítači nebo notebooku. Vybrala jsem si notebook, který mi tedy rovnou půjčila. V kanceláři mě nechala samotnou a mohla jsem v klidu pracovat.
Když jsem úkol zpracovala, ještě se paní doptala, jak jsem na jejich nabídku narazila a zda je znám. Řekla jsem, že jsem objevila jejich inzerát na pracovním portálu, ale bohužel jsem o nich do teď neslyšela. Chvilku jsme si tedy povídaly o jejich výrobcích.
Dorazil manažer, představil se a řekl, že na zpracovaný úkol se podívá až po pohovoru. Nejprve personalistka pohovor uvedla tím, že se znovu představila a popsala, o jaký pohovor se jedná, že hledají člověka právě do týmu manažera a jak bude celý pohovor probíhat. Manažerovi podala také můj vytištěný motivační dopis. Začali společně řešit, že ho do teď nedostal, že k němu dorazil pouze můj životopis a jak tedy budou postupovat s životopisy příště. Během pohovoru tak oba často zabředli do interních témat, které následně uznali, že si řeknou až později spolu.
Modrou nebo červenou pilulku?
Poté sdělila, že je zvyklá dávat uchazečům možnost si vybrat, zda chtějí nejprve mluvit o sobě nebo si prvně poslechnout informace o nich. Zvolila jsem možnost poslechnout si vše potřebné o firmě. Prý s touto metodou pracuje psychologicky už roky.
Manažer tedy začal mluvit rovnou o sobě a sdělil, že je ve firmě teprve krátce. Začal mluvit o svých zkušenostech a fungování v této firmě. Představil také marketingový tým, do kterého hledají čtvrtého pracovníka a popsal i sebe jako člověka a jakým způsobem pracuje. Byl by to také případný nadřízený.
Přišel čas na představení sebe a svých zkušeností. Detailně se ptali na jednotlivé části z mého životopisu. Zajímali je především důvody odchodu z předchozích zaměstnání a konkrétní aktivity, kterým se v nich věnovala, na klady i zápory. Dále se personalistka ptala na důvody výběru marketingu jako práce, když jsem studovala naprosto odlišný obor. Vysvětlila jsem tedy moji cestu k tomuto oboru a proč jsem se rozhodla v něm pokračovat. Díky tomu uznala, že už jí to tedy zapadá, do té doby jim to totiž prý nedávalo smysl. Manažer naopak zmínil, že ho to vůbec nepřekvapuje, ale přiznal, že spíše na taková místa přijímají studenty s marketingovou školou, jelikož mají více rozvinuté analytické myšlení - ideální pro výkonnostní kampaně.
Bez dobré angličtiny to nepůjde
Detailně se zajímali, jak jsem na tom s angličtinou, takže jsem opakovala informace z e-mailu a telefonu, které jsem sdělovala před pohovorem. Zároveň chtěli znát také více informací o mně, mimo profesní stránku, takže jsem mluvila o svých koníčcích a věcech, které mě baví. Na některé z nich se také blíže doptali.
Potom mě požádali, zda by nevadilo, že pohovor nepotrvá hodinu, ale vzhledem k úkolu na začátku setkání bychom trošku přetáhli čas. S tím jsem vůbec neměla problém. Byla jsem ráda, že máme prostor sdělit si všechny důležité a potřebné informace, doptat se, co nás zajímá a lépe se poznat.
Manažer detailně popsal pracovní pozici, která se zaměřuje jak na kreativní a obsahovou stránku sociálních sítí, tak i na community management a komunikaci napříč odděleními a spolupráci s celým týmem. Dále popsal, jaké jsou plány do budoucna, k čemu by se člověk na této pozici ještě věnoval a personalistka doplnila, jak je pro ni a posun HR brandu tento člověk také důležitý.
Poté jsem dostala prostor pro své dotazy. Doptala jsem se tedy na příklad běžného pracovního dne, na pracovní prostor a na pracovní dobu – ta je běžně 8h denně. Možností je později také home office, ale vítaná je spíše kontaktní spolupráce, minimálně tedy ve zkušební době. K práci člověk dostane služební počítač a telefon.
Prostor pro vzdělávaní a odpovídající mzda
Na otázku případného vzdělávání v oblasti výkonnostního marketingu mi bylo zodpovězeno, že by to určitě nebyl problém. Dále jsem se zeptala na finanční ohodnocení. Sdělili mi, že moje představa, kterou jsem sdělila po telefonu před pohovorem, je naprosto v rámci jejich budgetu, že bychom se jinak na pohovoru nepotkali. Jaké jsou však jejich skutečné možnosti jsem se nedozvěděla. Rozhodují se pak dle toho, jak odborně zdatného uchazeče získají.
Zeptala jsem se také na očekávaný termín nástupu a možnosti dovolené. Zde mi bylo odpovězeno, že dovolená lze čerpat zhruba do října/listopadu, jelikož bylo v plánu vypouštět nové kampaně a produkty. Co se týče nástupu, je pro ně důležité stihnout všechny potřebné náležitosti – informovat tým, zajistit vybavení apod., jinak samozřejmě co nejdříve.
Firemní kultura jako priorita
V rámci mých otázek ještě personalistka doplnila informace o firemní kultuře. Hodně mluvila o tom, jaká panuje na pracovišti příjemná atmosféra, jak si všichni tykají, znají se a že i pro ni jsou – spokojení – lidé na prvním místě. Popsala také blíže majitele firmy, se kterými je možnost denně komunikovat. Důležitá je pro ně komunikace, každý může přijít jak s problémem, tak i když má radost. Jejich cílem je především zachování vztahů na úrovni kolegů a přátel než na číslech. Chtějí, aby spolu všichni mohli spolupracovat i napříč týmy. Proto také uvedla, co je pro ně momentálně u nového člověka důležité.
Na závěr jsem se zeptala, kolik uchazečů se na pozici hlásí a jaký je další postup. Personalistka odpověděla, že si nemyslí, že jsme ve fázi, kdy by mi tuhle informaci chtěla poskytnout, ale že určitě nejsem jediný zájemce. Dalším postupem je vyjádření za několik dní a případné druhé kolo, které by proběhlo s majitelkou firmy.
Povídání bylo velmi příjemné, vzájemně jsme se shodli na různých hodnotách, které jsou pro nás v zaměstnání důležité.
Rozhodnutí: nakonec nenabíráme
Po čtyřech pracovních dnech mi personalistka volala s rozhodnutím prvního kola. Sdělila mi, že jsem se jim moc líbila, vidí ve mně potenciál a motivaci, ale že to má jedno ALE. Přehodnotili totiž situaci a rozhodli se, že pozici aktuálně obsazovat nebudou. Vzhledem k launchi nového produktu, což je pro ně priorita, nebudou mít čas na zaučování nového člověka. Zeptala se mě, zda bych souhlasila s uložením kontaktu pro nové výběrové řízení (které neví, jestli bude za měsíc, nebo za dva). S tím jsem souhlasila, ale dle mého názoru by výběrové řízení mělo nastat opravdu až ve chvíli, kdy je firma připravena nového člověka přijmout a mají k tomu k dispozici všechny nutné prostředky.
Na úkol, který jsem vypracovávala před začátkem pohovoru, jsem žádnou zpětnou vazbu nedostala.
Komentáře (0)