Řešíte v zaměstnání problém a nevíte, jaká jsou vaše práva? Chcete se chránit něčím oficiálním? Pak je tu zákoník práce, který zaměstnavatelům i vám stanovuje konkrétní podmínky i práva. Můžete se na něj odvolat v nesrovnalostech o pracovní době, bezpečnosti práce, dovolené nebo výpovědi. Pojďme se podívat na to nejdůležitější z praxe.

Definice zákona

Zákoník práce – zákon č. 262/2006 Sb., známý také jako zákon o zaměstnanosti České republiky, je komplexním právním předpisem upravujícím pracovní vztahy v ČR. Poprvé byl přijat v roce 2006 a od té doby byl několikrát novelizován. Hraje zásadní roli v úpravě pracovněprávních vztahů v České republice a slouží k ochraně práv zaměstnavatelů i zaměstnanců veřejného i soukromého sektoru, kterým poskytuje rámec pro spravedlivé zaměstnanecké postupy. Stanovuje práva, povinnosti a pokrývá širokou škálu témat včetně pracovní doby, nároků na dovolenou, diskriminace a ukončení pracovního poměru.

Klíčová ustanovení, která by vás měla zajímat

Jedním z klíčových ustanovení zákoníku práce je úprava pracovní doby. Zákoník stanovuje maximální počet pracovních hodin týdně, konkrétně 40 hodin, a zaměstnavateli ukládá zajistit zaměstnancům mezi pracovními dny alespoň 11 hodin odpočinku. Dále stanovuje odměny za práci přesčas, o svátcích, víkendech, během noci, nebo podmínky pro pracovníky mladší 18 let. 

Mezi nejdůležitější části zákoníku práce dále patří:

Pracovní podmínky. Zákoník upravuje podmínky zaměstnání, včetně délky pracovního dne a týdne. Dále stanovuje právo na odpočinek a práva zaměstnanců v případě změny pracovních podmínek.

Mzda a náhrady. Zákoník upravuje minimální mzdu a stanovuje výpočet mzdy a další formy náhrad, jako jsou například prémie. Dále upravuje vyplácení mezd a vedení evidence související se mzdou.

Odměny a benefity. Zákoník upravuje odměny a benefity, na které mají zaměstnanci nárok, včetně výplaty odstupného a poskytování penzijního připojištění.

Nárok na dovolenou. Zákoník stanovuje řadu různých typů dovolené, včetně dovolené za kalendářní rok, rodičovskou dovolenou nebo při pracovní neschopnosti.

Rozvázání pracovního poměru. Zákoník ustanovuje okolnosti, za kterých může zaměstnavatel ukončit smlouvu se zaměstnancem, a v jaké chvíli je povinen nahradit mzdu.

Bezpečnost a ochrana zdraví. Zákoník vyžaduje, aby zaměstnavatelé zajistili bezpečné a zdravé pracovní prostředí, včetně nezbytných bezpečnostních opatření k ochraně zdraví a bezpečnosti zaměstnanců.

Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Zákoník upravuje placení pojistného na sociální zabezpečení a poskytování zdravotního pojištění zaměstnanců.

Kolektivní smlouva a odbory. Zákoník upravuje kolektivní smlouvu a právo odborů jednat na pracovišti. 

Řešení sporů. Zákoník stanovuje právo zaměstnanců podávat stížnosti a spory související s jejich zaměstnáním příslušným úřadům a stanovuje právo na zastupování odbory.

Profesní školení a rozvoj. Zákoník rovněž stanovuje právo zaměstnanců účastnit se programů odborného vzdělávání a rozvoje a požaduje, aby zaměstnavatelé poskytovali zaměstnancům přiměřené příležitosti ke zvýšení jejich kvalifikace.

Zaměstnavatelsko-zaměstnanecké vztahy. Zákoník upravuje práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců v jejich vztahu, včetně práva zaměstnanců na soukromí a práva zaměstnavatelů sledovat výkon zaměstnanců.

Dočasná a agenturní práce. Zákoník upravuje využívání dočasných a agenturních zaměstnanců a stanovuje práva a povinnosti zaměstnavatele i agentury.

Inspekce práce. Na Zákoník práce navazuje Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Ten stanovuje pravomoci a kompetence inspekce práce jako kontrolního orgánu, který má na starosti zaměstnanost, dodržování povinností týkající se ochrany pracovněprávních vztahů, ale také pracovních podmínek zaměstnanců. Zákonem o inspekci práce se řídí Státní úřad inspekce práce, jehož úkolem je poradenská a kontrolní činnost v oblasti pracovněprávních vztahů a bezpečnosti práce (BOZP).

Jaké změny přišly v roce 2023?

V letošním roce prošel Zákoník práce novelou s několika novinkami. Zde jsou ty nejdůležitější, se kterými se můžete setkat v praxi:

Home office

Novela zavádí pravidla pro práci z domova, běžně známý home office. Novela tím reaguje s ohledem na pandemii, kdy je home office v mnoha firmách již běžnou praxí. Na základě toho se bude sepisovat písemná dohoda se zaměstnavatelem, ve které bude uvedeno místo výkonu práce, způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, rozsah práce konané na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby, způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku (náklady za plyn, elektřinu, dodávku tepla apod.), a dobu, způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a doba, na kterou se dohoda o práci na dálku uzavírá.

Návrh na vytvoření definice práce na home office v rámci novely cílí především také na těhotné zaměstnankyně, osoby pečující o dítě do 9 let a pracovníky, kteří pečují o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby.

Informování zaměstnanců

První důležitá změna se týká povinnosti zaměstnavatele písemně informovat zaměstnance o obsahu pracovního poměru. Zatímco doposud platila měsíční lhůta, nově bude muset zaměstnavatel tyto informace poskytnout nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru. Informační povinnost se týká také doby trvání a podmínek zkušební doby, postupu při při neplatném rozvázání pracovního poměru, o odborném rozvoji zaměstnance, způsobu rozvržení pracovní doby nebo rozsahu práce přesčas. 

Cestování zaměstnance do zahraničí

Do novely je zařazeno nové ustanovení, které stanovuje povinnost zaměstnavatelů informovat zaměstnance, kteří jsou vysíláni na území jiného státu. Neobsahuje-li potřebné údaje pracovní smlouva, musí zaměstnavatel písemně informovat zaměstnance např. o státu, v němž má být práce vykonávána, předpokládané době tohoto vyslání, měně, ve které mu bude vyplácena mzda, plat, peněžitém nebo věcném plnění poskytovaném zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem práce. Dále musí být zaměstnanec informován o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn jeho návrat, jaká je odměna za práci, na níž má nárok v souladu s právními předpisy hostitelského členského státu, a jaké jsou podmínky poskytování cestovních náhrad v souvislosti s výkonem práce a dalších plněních poskytovaných zaměstnavatelem v souvislosti s vysláním do zahraničí.

Sleva na pojistném sociálního pojištění

Od 1. 1. 2023 mohou zaměstnavatelé využít slevy na sociálním pojištění u vybrané skupiny zaměstnanců, kteří pracují 8 až 30 hodin týdně. Novela se týká těch pracovníků, kteří jsou mladší 21 let nebo starší 55 let, dále zaměstnanců, kteří studují nebo čerstvě absolvovali rekvalifikaci, osob, které pečují o dítě mladší 10 let nebo osob se zdravotním postižením. Sleva se odečítá od sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem, a to ve výši 5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Cena sociálního pojištění se tak sníží.

Zdravotní prohlídky

S účinností od ledna 2023 se dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví mění povinnost absolvovat pravidelné lékařské prohlídky. Nově budou muset pravidelné pracovně-lékařské prohlídky nezbytně podstupovat pouze zaměstnanci vykonávající práci v rizikových kategoriích a tam, kde dochází k ohrožení zdraví. Tato změna se však nedotkne vstupních prohlídek, které slouží k posouzení, zda je pracovník vůbec schopen výkonu práce na dané pozici.

Další změny se týkají také doručování dokumentů, které již nyní budou moci být uzavírány v elektronické podobě. Pro dohody o rozvázání či zrušení pracovního poměru a pracovních dohod nadále platí fyzické doručení zaměstnavateli. Jednou z dalších novinek se týká také čerstvých otců, kteří nyní budou muset o rodičovskou dovolenou požádat zaměstnavatele písemně.

Je důležité si uvědomit, že Zákoník práce je složitý právní předpis a před jakýmkoliv rozhodnutím či jednáním v oblasti pracovněprávních vztahů je vhodné se poradit s odborníkem na pracovní právo nebo s právníkem samotným.

Tento výčet je jen ukázkou toho, na co se jako zaměstnanec můžete z právního hlediska obrátit. Vždy je třeba brát v závislosti na konkrétní situaci v potaz i další části Zákoníku práce. Je však důležité, aby se s jeho ustanoveními seznámili zaměstnavatelé i zaměstnanci, aby tak bylo zajištěno dodržování a ochrana jejich práv.